Rabštejn - zřícenina a PR

Založen:

přelom 13. a 14. století

Stav:

zřícenina

Nadmořská výška:

803 m.n.m.

Přístupnost:

celoroční

Lezecká sezona:

celoročně

Přírodní rezervace:

20 ha

Rabštejn - přírodní rezervace a lezecká oblast

Přírodní rezervace Rabštejn o výměře 20 ha ve výěce 620 – 803 m.n.m. je ukázkou lesa v jedlobukovém vegetačním stupni. Lesní porost je zastoupen všemi věkovými třídami, nejstarší dřeviny dosahují věku přes 200 let. Rostou zde velmi kvalitní stromoví jedinci, vhodní pro získávání osiva, případně roubů. V bohatém bylinném podrostu jsou zastoupeny i některé vzácné a ohrožené druhy rostlin, jako například zde hojná Měsíčnice Vytrvalá (Lunaria Rediviva).

Na území se nachází řada izolovaných skal dosahujících výšky 30 – 40 metrů. Skály na Rabštejně jsou největší lezeckou oblastí na severní Moravě. Skála je pevná, bohatě členěná. Horolezecké terény tvoří dva shluky skal - přední skály (výška 15 – 20 m) a zadní skály (masív s troskami hradu Rabštejn a výškou až 37 m). Horolezecká činnost je na Rabštejně povolena celoročně. Děkujeme, že používáte horolezecké techniky, které nepoškozují přírodu PR Rabštejn. Osazování a výměna jistících bodů je možná pouze po dohodě se správcem skal.

Na místě horních skal stával středověký hrad, založený na přelomu 13. –14. stol., z něhož se zachovaly jen zbytky zdiva. Nejvyšší místo hradní zříceniny je zpřístupněno veřejnosti.

Rabštejn - fotografie

Rabštejn - historie hradu

Hrad Rabštejn byl postaven někdy na přelomu 13. a 14. století. Je dost pravděpodobné, že se tak stalo za držitele úsovského panství Hrabiše ze Švábenic (1254 - 1296) a že původní jméno hradu byl pak mělo znít "Hrabišův kámen", jméno, které se ostatně dodnes zachovalo v názvech řady severomoravských vsí, z nichž Hraběšice a Hrabišín leží v poměrné blízkosti hradu.

Vůbec první zmínka o Rabštejně pochází z r. 1318, a to v souvislosti s tehdejšími feudálními rozbroji v českých zemích. Olomoucký biskup Konrád se tehdy zmocnil s velkou námahou hradu "Rabinstaina" u Uničova a odevzdal jej králi. Do konce 14. století nejsou o Rabštejně k dispozici žádné historické záznamy.

Další historická zpráva o Rabštejně pochází teprve z roku 1398, kdy markrabě Jošt zastavil Pročkovi z Kunštátu a Bouzova za jeho služby zboží rabštejnské, tehdy již spojené s někdejším panstvím štráleckým, a to hrad Rabštejn, Rýmařov a vsi Jamartice, Ondřejov, Janušov, Rešov, Skály (Hankštejn), Tvrdkov, Nový Malín (Frankštát) a Hraběšice.

Rabštejn - fotografie

Rabštejn - historie hradu

Od počátku 15. století Rabštejn často střídal zástavní držitele. Za husitských válek tvořil jakousi protiváhu husitského Sovince a král Zikmund jej dával v zástavu pouze svým věrným přívržencům, z nichž Hynčík Stoš z Albrechtic byl dokonce hejtmanem žoldnéřského vojska města Olomouce. Po Jiříku Stošovi držel Rabštejn zástavou Jindřich z Jenštejna (1464). V 70. letech 15. století získali zástavu Tunklové z Brníčka, kteří ovšem museli o ni svést tuhý boj s dalším zájemcem, Janem Heraltem z Kunštátu, v té době držitelem sousedního sovineckého panství.

Počátkem 16. století získal Rabštejn a celé panství zástavou Petr z Žerotína, pán na Šumperku. A právě za něho dochází k významné změně v dějinách hradu, která předznamenala jeho definitivní zánik. Kolem roku 1520 vystavěl Petr z Žerotína janovický zámek, který se stal novým sídlem panství, nazývaného ještě dlouho do 17. století ze setrvačnosti rabštejnské - někdy též rýmařovské.

Není vyloučeno, že vedle okolnosti, že totiž šlo o hrad malý, nepohodlný, vzdálený od hospodářského centra panství, položený uprostřed hlubokých a těžko přístupných lesů, hrála tu roli i okolnost, že patrně za uherských válek byl Rabštejn značně poškozen. Ukazuje na to nepřímo i okolnost, že již roku 1535 je hrad uváděn jako pustý. Jisté je tolik, že vybudováním janovického zámku Rabštejn svou funkci panského sídla definitivně ztratil a stal se pouze obydlím některých panských služebníků, především lesníka.

Rabštejn - fotografie

Rabštejn - historie hradu

Rabštejn však ještě nebyl pustý úplně. Kromě panských služebníků zde bylo i vězení, které ještě po celé 17. století sloužilo vrchnostenské justici. Za sporů mezi městem Rýmařovem a vrchností, reprezentovanou v polovině 17. století janovickým hejtmanem Hassnikem, byl tu častým nedobrovolným hostem i rýmařovský purkmistr. Za třicetileté války byl hrad zřejmě ještě nouzově opraven a opatřen stálou vojenskou posádkou. Proto Rabštejn sloužil v době švédského vpádu jako úkryt nejdůležitějších listin a cenností, a to jak samotné vrchnosti, tak i rýmařovských měšťanů. Švédové hrad roku 1645 dobyli a ponechali tu stálou posádku pod vedením jistého Kuklendera, která se stala postrachem širokého dalekého okolí. Ve zprávě z roku 1759 se o Rabštejnu mluví již jako o tajemném místě, kde je tajný východ z doby švédské okupace, a to z bývalého vězení zločinců. Od poloviny 18. století byl tedy hrad již definitivně pustý.

Z vlastní hradní stavby se zachovaly jen nepatrné zbytky zdí, jimiž se procházelo do hradního dvora. Na temeni nižší skály stála bašta k ochraně brány. Nahoře na východním, vyšším z obou skalních bloků byla hradní věž – hláska. Dnes však po ní není ani stopu. Podobný osud stihl zřejmě i malý, těsný hradní palác na jižní skále. Dále se zachovaly zbytky okružního zdiva předhradí a stopy hradního příkopu, vše již zarostlé lesem a dnes stěží rozeznatelné. Je zajímavé, že na starých lesních mapách z konce 18. a počátku 19. století je zběžně zachyceno několik půdorysů hradu, ani jedna z těchto kreseb však neodpovídá druhé.

Rabštejn - fotografie

Rabštejn - zřícenina a PR - mapa (1:75 000)