Dřevěný kostelík Maršíkov

Dřevěný kostelík archangěla Michaela v Maršíkově

Založeno:

1609

Přístupnost:

celoroční

Správce:

(+420) 583 248 546

Známky:

turistické známkové místo

Dřevěný kostelík archanděla Michaela v Maršíkově

Maršíkovská fara existovala již před rokem 1350, avšak o původním farním kostele víme pouze to, že v něm byly dva pozdně gotické zvony – větší nesl letopočet 1515, druhý, zřejmě ještě starší, visí ve věži dodnes. Přibližně z té doby pochází malá unikátní křtitelnice v podobě kalicha.

Špatný stav starého kostela zřejmě přiměl vrchnost a zdejší luterány, aby ho v roce 1609 strhli a postavili nový. Traduje se, že na stavbu byl použit materiál ze zbouraného losinského kostela. Maršíkovští se chystali na stavbu dřevěného kostelíka několik let a z valné části si ji hradili sami. Z dochovaných stavebních účtů, které byly založeny 28. května 1609, je zřejmé, že z kostelní pokladny byly hrazeny pouze nákupy desek, latí, hřebíků, šindele apod. Schází ale např. vydání za trámy, což může nepřímo potvrzovat použití staršího materiálu. V účtech chybí základní osobní údaje o řemeslnících, hlavně pak o staviteli.

Dřevěný kostelík archanděla Michaela v Maršíkově - fotografie

Stavba dřevěného kostelíka v Maršíkově byla dokončena ještě téhož roku a z kostelní pokladny na ni bylo vydáno 187 tolarů. Asi větší část dalších nákladů nesli tehdy Žerotínové. Musel to být již Jan ze Žerotína, který stavbu ještě před svou smrtí († 1608) povolil. Pochybná je naopak role stavebníka, tradovaná u jeho syna Přemysla II., který měl tehdy asi 17 let a o majetek (a asi také o tuto stavbu) se mu starala matka Andělina Ryšánka († po r. 1629). Zcela zavádějící je zpráva z roku 1757, podle které stavební materiál z losinského mateřského farního kostela daroval Maršíkovským kardinál Ditrichštejn za to, že se jako první na severozápadní Moravě vrátili ke katolické víře.

Vznikla roubená architektura, jejíž podoba se do dnešního dne změnila jen nepatrně. Vnější konstrukcí, narušenou v roce 1757 pouze barokním cibulovým zakončením věže, se nelišila od okolních gotických kostelů a od tradičního pojetí se neodchylovala ani loď kostela, vyjma kazetového stropu a pěvecké tribuny, kterou musíme původně předpokládat i na bočních stranách lodi. Doslovným architektonickým skvostem je klenba, na epištolní straně dokonce se dvěma lunetami. Inspirace klenbou losinského kostela je zde zcela jednoznačná. O původním vybavení není téměř nic známo. V roce 1614 daroval Přemyslav II. pro kostel stříbrný kalich ctností, který byl na konci 19. století převezen do šumperského muzea.

Po Bílé hoře byl Maršíkov připojen k losinské faře a zdejší svatostánek se stal filiálním kostelem. V roce 1649 byl vysvěcen oltář, na němž visel starší obraz archanděla Michaela. 26. března 1657 daroval zdejší Rychtář Valentin Gabriel kostelu obraz sv. Marie Magdaleny v krásném vyřezávaném a pomalovaném rámu. Jako možný autor se nabízí místní malíř Georg Bernhart, který zde v té době (1655) vyzdobil starou křtitelnici. V každém případě se provedení obrazu, zvláště řezba rámu a použitý dekor, nápadně podobá malému raně baroknímu oltáři Panny Marie (s pozdějšími domalbami apoštolů), který stojí na kruchtě velkolosínské zámecké kaple. V letech 1655 – 1657 proběhly větší opravy kostela, při nichž byl mj. vydlážděn interiér velkými plotnami z krupníku (kněžiště bylo předlážděno v roce 1842). Kolem roku 1670 byl namalován nový oltářní obraz archanděla Michaela. V roce 1673 byl zakoupen od Nikla Patzolda z Rapotína asi první pozitiv (malé varhany), který roku 1776 nahradil nástroj, jenž zhotovil králický varhanář Kašpar Weltzel.

Rokoková výzdoba dřevěného kostelíka v Maršíkově pochází z let 1776 – 1777. Na hlavním oltáři je mj. obraz archanděla Michaela od malíře Ignáce Raaba a adorující andělé, které v roce 1843 vyřezal sochař Bernard Kutzer. Postaveny byly také boční oltáře Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého a také kazatelna. Interiér dotváří několik starších barokních obrazů. Např. Nejsvětější trojice, namalovaná kolem roku 1720 pro oltář (ten je dnes v Žárové).

Jedna z největších rekonstrukcí dřevěného kostelíka v Maršíkově proběhla v letech 1930 – 1931. Kostel měl kamenné základy, které končily v úrovni terénu, takže dřevěná konstrukce trpěla vlhkostí. Maršíkovský stavitel Eduard Oth objekt podezdil nízkým soklem a patrně snížil okolní terén. Poté vyměnil uhnilé trámy a provedl další opravy. Již tehdy rekonstrukci subvencoval stát částkou 24 tisíc Kč.

Hřbitov, který obklopoval kostel a byl obehnán kamennou zdí, byl zrušen a přeložen v roce 1900.

Dřevěný kostelík Maršíkov - mapa (1:75 000)