NS Se Skřítkem okolím Pradědu

Naučná stezka Se Skřítkem okolím Pradědu

Délka stezky:: 3,5 km (8,5 km s odbočkou na Švýcárnu)
Nejnižší místo:: 1 305 m.n.m. - Ovčárna
Nejvyšší místo:: 1 1 492 m.n.m. - Praděd
Převýšení:: 187 m
Náročnost:: nízká

Naučná stezka Se Skřítkem okolím Pradědu - popis

Chcete se podívat na nejvyšší místo Moravy? Není nic snazšího, než vystoupat po červené a dále po modré značce na Praděd. Pionýři se před staletími prodírali hustým divokým pralesem, klopýtali přes horské louky, vás dnes na vrchol dovede pohodlná silnice. Z vrcholu vás za dobrého počasí čekají krásné výhledy do daleka.

Po nenáročné trase vás na vrchol Pradědu dovede Naučná stezka Se Skřítkem okolím Pradědu. Po cestě vás na 8 zastaveních čekají informace o přírodě a historii území Národní přírodní rezervace Praděd, s odbočkami na chatu Barborku a Švýcárnu. Trasou vás provede Skřítek z Pradědovy družiny.

1. Se Skřítkem okolím Pradědu, úvodní zastavení
2. Po stopách času
3. Krásné a nebezpečné hory

Přátelé hor, zdravíme vás z našeho horského domova. Na pohled možná drsní, vždy však ochotní, přátelští a víme jak vám pomoci v jesenických horách. Říkají nám Horská služba. Nebojte se za námi zastavit, rádi vám poradíme. Nenechávejte naše setkání až na záchrannou akci. A kdyby Vás přeci jen hory překvapily, můžete nám zavolat přes tísňová čísla policie 158, záchranné služby 155, linku 112 z mobilních telefonů a pohotovostní linku Horské služby 602 666 603.

4. Co na horách skřítkové vysázeli a co se děje v trávě

Ostrované neboli endemity. Nelekejte se, to není čarodějnické zaklínadlo. To je vědecký název. Vědci označují jako endemity rostliny nebo živočichy, které rostou nebo žijí jen na jednom jediném místě nebo oblasti na světě a nikde jinde je nenajdete. Vyvinuli se vlivem výjimečných životních podmínek, oddělení od ostatních příbuzných rostlin a živočichů. Například drobný Zvonek jesenický (Campanula gelida) roste jen na Petrových kamenech!

5. Kdopak to tu vlaje ve větru

Pán hor je doma. Na znamení své přítomnosti vyvěsil po kopcích spoustu vlajek, které v těchto výškách najdeme snad na každém smrku. Všimli jste si, že všechny plápolají přibližně stejným směrem, jakoby vítr foukal jen z jedné strany? Není snadné kráčet proti větru. A ještě těžší je růst proti větru. Proto větve stromů rostou po směru severáku, a strom pak vypadá jako vlajka. Na opačné straně kmene najdeme jen pár krátkých, polámaných anebo zakrslých větviček. Stromy se takto přizpůsobují drsnému horskému klimatu.

6. Vousatá ozdoba hor

Copak to zvoní pod okny chaty Barborky? Že by kravské zvony? Ale kdepak! Zvony to jsou, ale dávno ne kravské. A ještě k tomu vousaté. Rostou všude kolem, snadno je najdete. Tato krásná a jedinečná květina se stala symbolem Jeseníků, zdobí znak Chráněné krajinné oblasti. Čím si zasloužila takovou čest? V naší zemi najdete Zvonek vousatý (Campanula barbata) jen v Jeseníkách a na Králickém Sněžníku.

Na obtížné horské podmínky je třeba být připraven. Turista se v horách nepřízni počasí brání větrovkou, svetrem a čepicí. Rostliny se místo toho nechávají porůst chloupky, mají silnou vrstvičku vosku nebo jsou zkrátka drobounké. To je ta pravá ochrana před žhavým horským sluncem, vysušujícím větrem a pálivým mrazem.

7. Švýcarští pastýři, strakaté krávy a česnekový dům

Nebojácný Johann z dalekých Švýcarských hor. Velká zpráva letí podhůřím, Lichtenštejnové kupují velkolosinské panství Pánu z Žerotína! S novým pánem přichází do hor nové zkušenosti. Přináší je z dalekých alpských luk švýcarský pastýř Johann Aegerter. Pastevecká salaš nad Česnekovým dolem byla po Johanovi domovině pojmenována Švýcárnou.

Švýcárna se mění stejně jako svět kolem. Ovce a krávy mizí z horských pastvin, ale turistů přibývá. Útulný dřevěný domek se mění v horskou chatu. Málokdy potěší světýlka svíček v malovaných oknech tak, jako když přicházíte mokří a zmrzlí, zastiženi nezmary počasí při výstupu na Praděd.

8. Nejvýše na Moravě

Bájná hora Praděd odedávna lákala poutníky a dobrodruhy. Vypíná se do výše 1491 m a nabízí výhledy na okolní jesenické vrcholy a hluboká údolí, ale i na vzdálenější Králický Sněžník, Orlické hory, Krkonoše či Beskydy. Cesta vzhůru jistě musela být únavná a nebezpečná. Kdo z odvážných asi stanul jako první na jeho vrcholu, co myslíte?